A je pryč…

Zbylo nám asi 20 kg cukru. Dalo by se říct, že je to protože ten tábor byl dost sladkej sám o sobě, ale ona nám zbyla i jíška, sklenice leča, několik kilo cibule a, jak jsem dneska zjistila, i pět špekáčků. Ty jsou už teda na věčnosti. Co jsme ale nevyhodili, je obsah černý díry, takže šance na šťastná shledání tu stále ještě je.

Určitě se těšíte na fotky. Zatím nejsou, ale časem se na oddílovém rajčeti objeví. Můžete si čekání na ně ukrátit přemýšlením o tom, jestli už není ten kroj přeci jen trochu malý a jestli ho místo do skříně nestrčit ještě zatepla do Bazaru. :-)

My teď trochu relaxujeme. Vyjíždíme na kola, na Jump, na vůdcovský kurz, k babičkám, do zahraničí, do práce i na praxe a během toho se snažíme dospat. Určitě se něco z našich potáborových aktivit objeví v Knize Keya, stejně jako všechny ty táborové pamětihodnosti… Tak se těšte! :-)